Václav Havel - Tomki Němec - Fotografie.

V roce 1989 mi bylo 26 let. Po pádu Berlínské zdi, symbolu světa rozděleného na Východ a Západ, dorazila revoluční vlna i do Prahy. Trvalo necelé dva měsíce, než byl do čela státu, který po čtyřicet let terorizoval své obyvatelstvo ve jménu komunismu a světlých zítřků, zvolen dramatik, spisovatel, disident, vězeň svědomí a dělník z pivovaru Václav Havel. Shodou okolností, náhod a štěstí být v pravou chvíli na pravém místě, jsem se stal jeho osobním fotografem. Neznal jsem ho, on neznal mne, byl o generaci starší. Já jsem nevěděl, čí jsem, nedostudovaný fotograf bez vybavení, zkušeností, s rodinnými závazky a bez peněz. Ale to nevadilo, bylo to dobrodružství, které se dá zažít jen jednou za život. Byla to doba, kdy bylo možné úplně všechno. Jezdil a létal jsem coby zřejmě nejmladší fotograf hlavy státu na celé zeměkouli, viděl nevídané, potkával a fotografoval slavné a známé lidi, které jsem znal jen z novinových fotografií či z televize. Fotil jsem davy lidí na náměstích i intimní chvíle prezidenta, který typickým prezidentem vlastně nikdy nebyl. Všechno na světě je pomíjivé. Fotografie však zůstává otiskem času a doby, připomíná je a nedává zapomenout. Prošel jsem po letech svůj archiv a vybral známé i nově objevené fotografie. S odstupem čtvrtstoletí je neuvěřitelné, v jak úžasné době jsem měl to štěstí žít a fotografovat. V době naděje, v času pozitivní energie. Prožil jsem kus života s výjimečným člověkem, jímž Václav Havel byl. Kniha je svědectvím o době, o něm a o mně, o nás všech. Budu rád, když Vám přinese radost. Budu rád, když Vám udělá radost. Kniha vyšla v říjnu 2016 k nedožitým osmdesátinám Václava Havla a k pátému výročí jeho úmrtí.