Víte, co mají společného bér, bojínek, ježatka, kukuřice, metlice, pšenice, rosička, sveřep, válečka, vousatka, zaječí ocásek?
Jsou to zástupci trav, v botanickém názvosloví čeledi lipnicovitých, ekonomicky a hospodářsky jedné z nejdůležitějších čeledí světa. Té je věnována největší část posledního, 9. dílu Květeny ČR, který právě vyšel v nakladatelství Academia. Uzavírá se tím více než padesátiletý projekt podrobné revize rostlinné diverzity, který byl zahájen v 70. letech minulého století a představuje nejpodrobnější a nejkomplexnější popis flóry na našem území. Hlavním koordinátorem souborného díla byl Botanický ústav AV ČR.
Tato devítisvazková monografie zahrnuje všechny domácí druhy cévnatých rostlin, druhy zdomácnělé, zplanělé a častěji pěstované. Obsahuje také poznámky o druzích přechodně zavlékaných, méně často pěstovaných okrasných a užitkových rostlinách a také o rostlinách, jejichž výskyt na území ČR lze s určitou pravděpodobností očekávat.
Kromě charakteristiky jednotlivých druhů je velká pozornost věnována i údajům o tom, kde rostou, jak se mění jejich rozšíření a jaký je jejich praktický význam jako zdrojů potravin, surovin, léčiv, jako okrasných rostlin, plevelů apod.
Poslední díl navazuje na předchozí svazky, které byly průběžně vydávány od r. 1988. Přináší popis téměř 400 druhů ze sedmi čeledí, z nichž nejobsáhlejší jsou šáchorovité (Cyperaceae) a lipnicovité (Poaceae). Zejména čeleď lipnicovitých, která zahrnuje trávy s krásnými českými jmény jako bér, bojínek, ježatka, metlice, rosička, sveřep, válečka, vousatka nebo zaječí ocásek, je ekonomicky a hospodářsky jednou z nejdůležitějších čeledí světa. Zahrnuje totiž také obilniny, které jsou klíčovými potravinovými zdroji pro lidstvo.
Text je doplněn 120 celostránkovými ilustracemi a na jeho vypracování se podílelo 33 autorů z předních botanických pracovišť v České republice. Hlavní editorkou 9. dílu byla Jitka Štěpánková z Botanického ústavu AV ČR.
Svým celkovým pojetím a hloubkou zpracování se Květena České republiky řadí mezi nejpodrobnější flóry v celosvětovém měřítku a je jednou ze základních flór středoevropského prostoru, což z ní činí důležitý zdroj informací i pro botaniky v zahraničí. Žádný ze sousedních států totiž nemá obdobnou moderní květenu dokončenou. Je však určena nejen výzkumným pracovníkům, ale i odborníkům v otázkách životního prostředí, ochrany přírody, zemědělské a lesnické praxe, učitelům biologie, studentům, amatérským botanikům a díky detailnímu zpracování i širší veřejnosti.
O Botanickém ústavu
Botanický ústav AV ČR je veřejná instituce, která je součástí Akademie věd ČR. Je jedním z hlavních center botanického výzkumu ČR. Zabývá se výzkumem vegetace na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů. V současnosti soustřeďuje přes 150 vědeckých pracovníků a doktorandů v celé škále terénně zaměřených botanických oborů od taxonomie přes evoluční biologii, ekologii až po biotechnologie. Hlavním sídlem ústavu je zámek v Průhonicích. Součástí jsou také odloučená vědecká pracoviště v Brně a Třeboni a terénní stanice na Kvildě a v Lužnici. Ústav navíc zajišťuje správu jednoho z nejvýznamnějších zámeckých parků v České republice, Průhonického parku, zařazeného na seznam památek UNESCO.
Více informací naleznete na www.ibot.cas.cz