Tradice Dne válečných veteránů
Den válečných veteránů se celosvětově slaví 11. listopadu u příležitosti konce první světové války. Květy vlčích máků tehdy pokrývaly bojiště ve Flandrech, kde umírali vojáci. Květy spatřil takto vyrůstat z hrobů a zákopů kanadský vojenský lékař John McCrae. Zasažen utrpením a pohledem na vlčí máky napsal báseň, která se později rozšířila a od roku 1915 neodmyslitelně spojila symbol vlčích máků s válečnými veterány. Organizace Post Bellum se k svátku přidala poprvé v roce 2014, aby veřejnosti přiblížila příběhy našich válečných veteránů.
1 000 příběhů veteránů ve sbírce Paměť národa
Před více než 20 lety začali dokumentaristé z Post Bellum natáčet životní příběhy válečných veteránů, převážně z druhé světové války. Díky tomu v on-line archivu Paměť národa najdete přes 1 000 jejich svědectví. Zájem dokumentaristů se rozšířil i na lidi, kteří bojovali za naši svobodu, i když nenosili uniformu. Jeden z největších archivů orální historie tak nabízí vyprávění účastníků Pražského povstání, odbojářů proti nacismu a komunismu nebo disidentů. Vedle pořádání výstav, tvorby pořadů či vydávání knih se skutečnými příběhy klade Post Bellum důraz na osobní setkávání a mezigenerační dialog. S pamětníky se tak potkávají žáci a studenti v rámci programů na školách nebo v divadelních kroužcích, své příběhy vyprávějí staří lidé i na besedách nebo výletech do míst, kde je prožívali.