Monografie je zaměřena na institucionální, personální, teoreticko-metodologický i obecně epistemologický vývoj etnologie (národopisu, etnografie a folkloristiky, sociokulturní antropologie) v českých zemích ve 2. polovině 20. století s přihlédnutím k evropskému a světovému vývoji těchto oborů. Jedná se o vůbec první moderní popis a analýzu vývoje etnologie jako svébytného vědeckého oboru s vlastní vnitřní dynamikou, který se v Československu vyvíjel po roce 1945 ve zcela specifických...

Metakritika ke Kritice čistého rozumu je jedním z posledních, největších, a zároveň nejméně známých Herderových filosofických spisů. Představuje nejen nejostřejší dobovou reakci na hlavní dílo Immanuela Kanta, který byl nejprve Herderovým učitelem, nýbrž i jednu z nejzralejších sebereflexí Herderovy vlastní filosofie a filosofie německého osvícenství vůbec. V polemice s Kantem hájí některá základní paradigmata leibnizovského racionalismu a jejich konformitu se zjeveným náboženstvím. V...

Centrem autorova zájmu jsou významy mluvnických kategorií vyjadřovaných podstatnými jmény – tedy rodu, životnosti, čísla a pádu. Autor teoreticky analyzuje a empiricky dokládá, jak tyto kategorie fungují z hlediska jazykového systému a jak systémových možností využívá mluvčí. Reálným jazykovým materiálem ilustruje, jak se tvaroslovnými a slovotvornými prostředky utvářejí morfologické významy jmen a do jakého postavení se dostávají vůči významům lexikálním, tj. jak vznikají fragmenty komplexní...

Publikace se věnuje nejnovější české literatuře prostřednictvím interpretací vybraných literárních děl vydaných v letech 2011–2020 a odborných studií. Úvodní studie zkoumá problematiku literárního života druhého desetiletí 21. století, vztah literatury a společnosti, roli státu v literárním provozu, analyzuje postavení spisovatelů a popisuje jejich profesní sdružování. Všímá si literárních cen, festivalů a veřejných čtení, nakladatelství a literárních časopisů, literární kritiky,...

Monografie je zaměřena na institucionální, personální, teoreticko-metodologický i obecně epistemologický vývoj etnologie (národopisu, etnografie a folkloristiky, sociokulturní antropologie) v českých zemích ve 2. polovině 20. století s přihlédnutím k evropskému a světovému vývoji těchto oborů. Jedná se o vůbec první moderní popis a analýzu vývoje etnologie jako svébytného vědeckého oboru s vlastní vnitřní dynamikou, který se v Československu vyvíjel po roce 1945 ve zcela specifických...

Metakritika ke Kritice čistého rozumu je jedním z posledních, největších, a zároveň nejméně známých Herderových filosofických spisů. Představuje nejen nejostřejší dobovou reakci na hlavní dílo Immanuela Kanta, který byl nejprve Herderovým učitelem, nýbrž i jednu z nejzralejších sebereflexí Herderovy vlastní filosofie a filosofie německého osvícenství vůbec. V polemice s Kantem hájí některá základní paradigmata leibnizovského racionalismu a jejich konformitu se zjeveným náboženstvím. V...

Centrem autorova zájmu jsou významy mluvnických kategorií vyjadřovaných podstatnými jmény – tedy rodu, životnosti, čísla a pádu. Autor teoreticky analyzuje a empiricky dokládá, jak tyto kategorie fungují z hlediska jazykového systému a jak systémových možností využívá mluvčí. Reálným jazykovým materiálem ilustruje, jak se tvaroslovnými a slovotvornými prostředky utvářejí morfologické významy jmen a do jakého postavení se dostávají vůči významům lexikálním, tj. jak vznikají fragmenty komplexní...

Publikace se věnuje nejnovější české literatuře prostřednictvím interpretací vybraných literárních děl vydaných v letech 2011–2020 a odborných studií. Úvodní studie zkoumá problematiku literárního života druhého desetiletí 21. století, vztah literatury a společnosti, roli státu v literárním provozu, analyzuje postavení spisovatelů a popisuje jejich profesní sdružování. Všímá si literárních cen, festivalů a veřejných čtení, nakladatelství a literárních časopisů, literární kritiky,...