Italský teoretik a kritik umění Renato Barilli se ve své nejznámější knize zabývá problematikou technologického pokroku jako předpokladu definice významu výtvarného umění v rámcích uměleckých stylů. Barilli tak narušuje koncepty modernity, postmodernity a současnosti jakožto důsledky politických či kulturních proměn a sleduje jejich umělecké projevy jako problematiku médií, kterou považuje za nositele podstaty umělecké reprezentace.

Šokující, ohavné a „nelidské“ – takové přívlastky dostávalo skalpování čili trofejní zvyk zbavující nepřítele jeho vlasů i s různě velkou částí kůže z hlavy. Obsáhlá knižní monografie pojednává o dlouhé historii skalpáže se zvláštním důrazem na nativní, indiánské kultury Severní Ameriky. Ovšem není to jen americký fenomén. O skythském skalpování v Eurasii psal již antický Hérodotos před 2500 lety a jeho přesné až „etnografické“ svědectví potvrzují osteologické doklady z Altaje (Pazyryk) či ze...

Miltonův Ztracený ráj byl až dosud velkým dluhem českého překladatelství. Česká čtenářská obec neměla k dispozici srozumitelný a čtivý překlad této velké básně. Kdysi průkopnický překlad Jungmannův i pozdější překlad Josefa Julia Davida jsou pro současného čtenáře těžko čitelné. Hlavním smyslem této knihy je tuto překážku odstranit a nabídnout čtenářům Miltonovu báseň v současné češtině jako velký, napínavý a dramatický příběh, který se týká kořenů naší civilizace. Z angličtiny přeložil...

Pro stát a společnost je mimořádně důležité, nakolik jsou schopny vyrovnávat se s krizovými situacemi a odolávat jim. V tomto ohledu je dnes – více než kdy dříve – třeba se ohlédnout po nepříliš vzdálené minulosti, po meziválečném období v naší zemi a pozitivních i negativních zkušenostech z této doby. Vzhledem k mezinárodním souvislostem a snahám o mírové uspořádání – v konfrontaci se snahami o restauraci dřívějších režimů a pod tlakem pokusů o revoluční zvraty – byly státy zejména ve...

Kniha mapuje zaniklá nebo částečně zaniklá lidská obydlí na území dnešní České republiky od roku 1945. Zachycuje historii lokalit se zřetelem na dvacáté století a s důrazem na období třicátých, čtyřicátých a padesátých let tohoto století. Osady a obce zanikaly v důsledku vyhnání českých a moravských Němců, z důvodu budování hraničního pásma, které mělo udržet „šťastné“ občany Československa v komunistickém „ráji“, díky těžbě nerostných surovin a budování vodních nádrží nebo zakládáním...

Třetí, přepracované vydání knihy pojednává souvislosti přírody a kultury v širokém kontextu – je kulturní proces protikladný přírodnímu, či se jedná mnohem spíše o „pokračování přírody jinými prostředky“? Vychází primárně z koncepcí C. G. Junga a A. Portmanna, které spatřují společný kořen kreativity lidské i přírodní, což je v poměrech evropského myšlení pohled pozoruhodně blízký perspektivě, jak přírodu a společnost vnímala klasická Čína.

Qušajrího pojednání (arabsky ar-Risála al-qušajríja), jež napsal jeden z nejvlivnějších středověkých súfijských učenců, imám Abú al-Qásim al-Qušajrí (986–1072), bývá často pokládáno za nejoblíbenější i nejautoritativnější klasické shrnutí učení súfijů. Dodnes jej súfijové rádi využívají pro didaktické potřeby, neboť Qušajrí nezamýšlel pouze přehledně shrnout učení duchovních mistrů předchozích generací, jejich pojmosloví i nauku o mystické cestě, nýbrž i přesvědčivě ukázat, že toto učení je...

Italský teoretik a kritik umění Renato Barilli se ve své nejznámější knize zabývá problematikou technologického pokroku jako předpokladu definice významu výtvarného umění v rámcích uměleckých stylů. Barilli tak narušuje koncepty modernity, postmodernity a současnosti jakožto důsledky politických či kulturních proměn a sleduje jejich umělecké projevy jako problematiku médií, kterou považuje za nositele podstaty umělecké reprezentace.

Šokující, ohavné a „nelidské“ – takové přívlastky dostávalo skalpování čili trofejní zvyk zbavující nepřítele jeho vlasů i s různě velkou částí kůže z hlavy. Obsáhlá knižní monografie pojednává o dlouhé historii skalpáže se zvláštním důrazem na nativní, indiánské kultury Severní Ameriky. Ovšem není to jen americký fenomén. O skythském skalpování v Eurasii psal již antický Hérodotos před 2500 lety a jeho přesné až „etnografické“ svědectví potvrzují osteologické doklady z Altaje (Pazyryk) či ze...

Miltonův Ztracený ráj byl až dosud velkým dluhem českého překladatelství. Česká čtenářská obec neměla k dispozici srozumitelný a čtivý překlad této velké básně. Kdysi průkopnický překlad Jungmannův i pozdější překlad Josefa Julia Davida jsou pro současného čtenáře těžko čitelné. Hlavním smyslem této knihy je tuto překážku odstranit a nabídnout čtenářům Miltonovu báseň v současné češtině jako velký, napínavý a dramatický příběh, který se týká kořenů naší civilizace. Z angličtiny přeložil...

Pro stát a společnost je mimořádně důležité, nakolik jsou schopny vyrovnávat se s krizovými situacemi a odolávat jim. V tomto ohledu je dnes – více než kdy dříve – třeba se ohlédnout po nepříliš vzdálené minulosti, po meziválečném období v naší zemi a pozitivních i negativních zkušenostech z této doby. Vzhledem k mezinárodním souvislostem a snahám o mírové uspořádání – v konfrontaci se snahami o restauraci dřívějších režimů a pod tlakem pokusů o revoluční zvraty – byly státy zejména ve...

Kniha mapuje zaniklá nebo částečně zaniklá lidská obydlí na území dnešní České republiky od roku 1945. Zachycuje historii lokalit se zřetelem na dvacáté století a s důrazem na období třicátých, čtyřicátých a padesátých let tohoto století. Osady a obce zanikaly v důsledku vyhnání českých a moravských Němců, z důvodu budování hraničního pásma, které mělo udržet „šťastné“ občany Československa v komunistickém „ráji“, díky těžbě nerostných surovin a budování vodních nádrží nebo zakládáním...

Třetí, přepracované vydání knihy pojednává souvislosti přírody a kultury v širokém kontextu – je kulturní proces protikladný přírodnímu, či se jedná mnohem spíše o „pokračování přírody jinými prostředky“? Vychází primárně z koncepcí C. G. Junga a A. Portmanna, které spatřují společný kořen kreativity lidské i přírodní, což je v poměrech evropského myšlení pohled pozoruhodně blízký perspektivě, jak přírodu a společnost vnímala klasická Čína.

Qušajrího pojednání (arabsky ar-Risála al-qušajríja), jež napsal jeden z nejvlivnějších středověkých súfijských učenců, imám Abú al-Qásim al-Qušajrí (986–1072), bývá často pokládáno za nejoblíbenější i nejautoritativnější klasické shrnutí učení súfijů. Dodnes jej súfijové rádi využívají pro didaktické potřeby, neboť Qušajrí nezamýšlel pouze přehledně shrnout učení duchovních mistrů předchozích generací, jejich pojmosloví i nauku o mystické cestě, nýbrž i přesvědčivě ukázat, že toto učení je...